Češi už zkoumají podmínky v Afghánistánu

Zdravotníci české polní nemocnice, která se chystá na misi do Afghánistánu, budou léčit především vojáky mezinárodní mírové mise ISAF, jíž velí Britové. V případě potřeby pak i místní obyvatele, kteří také trpí válkou, ale mnohdy i středověkými chorobami. O nasazení nemocnice jedná už druhý den ministr obrany Jaroslav Tvrdík v Londýně s britským protějškem Geoffy Hoonem.

"Naši lékaři jedou do Afghánistánu především kvůli zdravotnické podpoře čtyř a půl tisíc spojeneckých vojáků. Pokud to ale bude nezbytné - a nebude jiné řešení - pomohou i tamním obyvatelům," uvedl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. A dodal, že stejně tak to pro armádní zdravotníky platilo i na Balkáně, kde špičkový český polní špitál rovněž působil. Nemocnice má traumatologa, urologa, oční, ušní a krční specialisty, cévního chirurga, kardiologa, stomatologa, anesteziologa, ale i psychologa. Zásoby chirurgického materiálu a stravy má na měsíc činnosti v terénu. Její součástí je i prádelna a úpravna vody. Rychlý chirurgický tým může být na místě určení do sedmi hodin. Šéf polního špitálu Jindřich Sitta už s pětičlenným týmem zkoumá v Afghánistánu podmínky nasazení. Nemocnice podle Sitty zvládne denně čtyřicet až padesát chirurgických výkonů a ošetří až tři stovky zraněných. K dispozici je padesát lůžek, jejichž počet může být v případě nutnosti zvýšen.

Náčelník generálního štábu Šedivý řekl, že mezi priority chystané mise patří bezpečnost stodvacetičlenného personálu nemocnice. Zajistit ji má četa výsadkářů, která může být podle situace posílena o další muže. "Naše lidi nehodláme vydat napospas jakýmkoliv útokům," ujišťuje Šedivý. Považuje však za samozřejmé, že personál nemocnice je ze zákona pojištěn proti rizikům války. Zdravotníci se sice mohou komerčně připojistit, avšak málokdo to podle generála učinil. "Je to velmi drahé. Pojišťovny prostě jen tak neinvestují do lidí, kteří odcházejí co války," říká generál. Připustil však, že lidé z polní nemocnice jsou slušně placeni v dolarech. Tato částka nepřesahuje měsíčně 3000 amerických dolarů a je v ní například zahrnut i rizikový příplatek. Platba v dolarech je pro vojáky na misích v cizině jedním z nezanedbatelných důvodů, proč se pro tuto službu rozhodli. Připouští to i velitel dalšího českého kontingentu Josef Prokš, který se v těchto dnech přepravuje s protichemickou jednotkou po moři do Kuvajtu.

"Když se ale někoho zeptáte, proč jede, každý vám jako profesionál řekne, že misi považuje za součást kariéry v armádě. Kdo se dnes riskantních akcí nezúčastní, nemá ve vojsku velkou perspektivu," říká Prokš. S jeho kontingentem se na rozdíl od zdravotníků počítá v protiteroristické operaci Trvalá svoboda, které velí Američané.

Další významnou riskantní expedicí, do níž Česko vyslalo své vojáky, je balkánská alianční operace KFOR, v níž smíšený prapor 400 Čechů a 100 Slováků dohlíží na bezpečnost národnostních menšin a návrat uprchlíků do Kosova.

ALBÁNSKÁ MISE. Šestá vojenská polní nemocnice, která se nyní chystá do Afghánistánu, působila v cizině už několikrát. Při jedné z misí byla v albánském městě Kavaje.

JAN GAZDÍK, MF DNES

obsah | svět - svet