Česko požádá Bahamy o vydání Koženého

Bývalý šéf harvardských fondů Viktor Kožený může být brzy postaven před český soud. Naše justice požádá Bahamské ostrovy o jeho vydání. "Zjistili jsme, že Bahamy jsou vzhledem k ČR vázány smlouvou z 11. listopadu 1925 o vzájemném vydávání zločinců," řekla v pondělí ČTK ředitelka mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství Světlana Kloučková.

Kožený je v ČR stíhán jako uprchlý pro rozsáhlé podvody. Žije na Bahamských ostrovech, které nemají s Českem diplomatické styky ani smlouvu o právní pomoci.

Soud v Nassau předloni dokonce nevyhověl české žádosti, aby bahamské úřady doručily Koženému obvinění. Policie jej proto začala stíhat jako uprchlého a soud na něj vydal mezinárodní zatykač.

Smlouva s Velkou Británií

Nejvyšší státní zastupitelství nyní ale zjistilo, že Velká Británie uzavřela s Československem v roce 1925 smlouvu o vydávání zločinců, kterou byly vázány také všechny britské kolonie, tedy i Bahamské ostrovy. Když Bahamy získaly nezávislost, učinily prohlášení, že se cítí být smlouvou vázány, uvedla Kloučková. Platnost smlouvy si podle ní česká justice ověřila také u Organizace spojených národů.

Žádost o vydání musí být podle smlouvy podložena důkazy. "Smlouva je v tomto velmi přísná," řekla Kloučková. Žalobce vrchního státního zastupitelství, který na vyšetřování Koženého dohlíží, nyní podle ní připravuje pro žádost potřebné podklady. Žádost pak na Bahamy odešle ministerstvo spravedlnosti.

Pokud by chtěl Kožený Bahamské ostrovy opustit, musel by dobře zvažovat, do jaké země se uchýlí. Národní pobočky Interpolu totiž na něj již koncem února obdržely zatykač.

"O zatykačích byly informovány všechny pobočky Interpolu, které jsou připojeny k informačnímu systému," řekl před časem vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce Miroslav Hajný.

Když se Kožený objeví kdekoli na světě, musí daný stát informovat české úřady o jeho přítomnosti. Česká republika může poté požádat země, s nimiž má smlouvu o vydávání osob, o uvalení předběžné vazby. Žádost o vazbu je neformální a může ji zaslat například Interpol. Poté musí ministerstvo spravedlnosti doručit oficiální žádost o vydání.

Vedle zemí, které jsou stejně jako Česko signatáři Evropské úmluvy o vydávání osob, může republika podle Hajného žádat o vydání svého občana také Bělorusko, Afghánistán, Alžírsko, Sýrii, Tunisko, Maroko či Uzbekistán.

Stíhání i v USA

Kožený je stíhán spolu s bývalým šéfem představenstva Harvardského průmyslového holdingu (HPH) Borisem Vostrým, který žije ve středoamerické Belize.

Oba podle policie v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Poškodili tím údajně holding, který pak skončil v likvidaci.

Kožený je stíhán také ve Spojených státech kvůli zpronevěře 182 milionů dolarů (asi pět miliard korun). Tým amerického státního zástupce Roberta Morgenthaua už dříve avizoval, že hodlá Koženého dostat z jeho bahamského sídla před manhattanský tribunál.

Pokud by Bahamy na základě smlouvy, kterou s USA mají, Koženého vydaly přednostně Američanům, mohou české úřady požádat Spojené státy o pomoc. Možnosti mají dvě. Buď by formou právní pomoci Američany požádaly o výslech Koženého k české trestní kauze, nebo by je mohly požádat o dočasné vydání k výslechu.

NOVINKY

obsah | svět - svet