Bobošíková ultrapravici v europarlamentu ke klubu nepomohla

Česká europoslankyně Jana Bobošíková, která kandidovala mezi nezávislými, byla podle některých zdrojů ze Štrasburku jazýčkem na vážkách, který nakonec znemožnil vytvoření poslaneckého klubu nacionalistické populistické pravice.

Ke vzniku klubu je třeba 19 poslanců z pěti zemí. Ultrapravice měla 18 kandidátů z Polska (Liga polských rodin), Francie ( Národní fronta), Belgie (Vlámský blok) a Itálie (Liga severu) a bojovala o přízeň nezařazené Češky Bobošíkové, avšak neúspěšně.

"Nesouhlasím se všemi kroky dnešní EU, jsem však proti jakémukoli jejímu rozbíjení, tudy cesta nevede," řekla Bobošíková s tím, že "by nebyla schopna s touto skupinou najít společnou řeč". A tak se v europarlamentu opět, stejně jako v uplynulém čtvrtstoletí jeho existence, nepodařilo ustavit ultrapravicovou frakci.

Poslaneckých klubů v čerstvě zvoleném Evropském parlamentu zastupujícím 450 miliónů občanů Evropské unie tedy zahájilo svou činnost sedm.

Z 732 zvolených europoslanců je 268 ve frakci Evropské lidové strany - Evropských demokratů, kam zamířilo nejvíc Čechů: 9 poslanců ODS, dva KDU-ČSL a tři SNK- Evropští demokraté. 200 poslanců (včetně dvou ČSSD) je v klubu evropských socialistů, 88 ve frakci liberálních demokratů a reformistů, 42 v klubu zelených, 41 ve skupině evropské levice (včetně 6 českých komunistů), 33 v euroskeptické skupině Nezávislost a demokracie, kam zamířil z ČR i Vladimír Železný, a 27 v protiintegračním svazu za Evropu národů. Zbylých 33 poslanců zůstane nezařazeno, mezi nimi Bobošíková.

Snad kromě socialistického jsou ale ve všech klubech i mezi nezařazenými jak přívrženci, tak odpůrci silné Evropské unie a ve frakci Nezávislost a demokracie jsou vedle těch, kteří usilují o zastavení sjednocování Evropy, například poslanci britské strany UKIP, jejímž programem je vystoupení Británie z EU.

(lan), PRÁVO

obsah | svět - svet