Když se Češi ocitnou v ohnisku konfliktu

Koho oslní válečné záběry CNN z Iráku natolik, že se upíše armádě, toho čeká několik let dřiny, než se bude moci bojové akce zúčastnit.

Šéf speciálních protiteroristických sil Ondrej Páleník se potutelně usmívá představě, že ten, kdo by chtěl s jeho jednotkou vyrazit do Afghánistánu, to stihne ještě letos. "To tedy ani v nejbujnějším snu. Do stotřicetičlenného komanda, které již měsíce trénuje na Afghánistán, se vešli jen ti, kteří zvládli několikaletý - místy velmi drsný - trénink," vysvětluje podplukovník. Prostějovští vynikají ve střelbě, horolezectví, potápění, boji zblízka, přežívají bez potíží v extrémních podmínkách a umějí i volné pády z mnohakilometrových výšek. Ti, kdo se tedy chystají na lov teroristů v afghánských horách, vstoupili do prostějovských zvláštních sil už někdy v roce 1999.

Muži z tohoto komanda jsou sice doma nadprůměrně placeni a ještě lépe na tom budou s dolarovým příplatkem (kolem 3 000 USD měsíčně) v Afghánistánu. Nikdo z nich to však podle Páleníka nedělá pro peníze. "Jinde se dají vydělat mnohem snadněji," říká. Když se před časem k armádním zvláštním silám hlásilo 183 mužů, prošlo jich nemilosrdným výběrovým sítem jen šest.

Kdo byl v misi, má zelenou

Obdobně tvrdá kritéria klade armáda na ty, kteří chtějí sloužit v protichemické jednotce. I oni procházejí složitými fyzickými a psychologickými testy. Také chemikům trvá příprava odborníků, kteří nyní v Kuvajtu zjišťují, zda proti místním lidem či spojeneckým jednotkám irácká armáda nepoužila chemické či biologické zbraně, několik let. Honorováni jsou však přece jen méně než muži z prostějovských sil. Šéf ředitelství pro nábor a profesionalizaci ozbrojených sil Dušan Ryban připomíná, že jakkoli je výdělek v dolarech pro vojáky těžko pominutelný, většina z nich se do zahraničních akcí nehlásí jen kvůli penězům. Kdo chce totiž v armádě dělat kariéru, tomu mohou zkušenosti z riskantní mise hodně pomoci.

"I já jsem vyjel poprvé ven, protože jsem si chtěl vydělat. Potom mi ale došlo, že zkušenosti, které tam získám, ničím nezaplatím," přiznává Ryban své motivy riskovat v misi život. Jako pozorovatel OSN a OBSE byl v Iráku, Chorvatsku a působil i v centru CIMIC pro obnovu Bosny a Hercegoviny. Vojáci československé a po rozdělení Československa české armády se od roku 1999 zúčastnili války v Zálivu, mírových misí OSN v Chorvatsku, aliančních operací SFOR v Bosně, AFOR v Albánii, KFOR v Kosovu či výsadkové akce v Makedonii. Koncem minulého roku se vrátila polní nemocnice z Afghánistánu a protichemický prapor je nyní v Kuvajtu. V těchto akcích zahynulo třináct mužů.

Válka v Zálivu stále bolí

Zřejmě nejbolestněji pociťují čeští veteráni důsledky bojů z války v Zálivu, ačkoliv od té doby uplynulo dvanáct let. Čtyři muži zemřeli na rakovinu, další trpí bolestmi hlavy a kloubů, nemohou se na nic soustředit nebo mají psychické potíže. Dva sedí v kriminále a jeden propadl drogám. Armáda se začala programově věnovat lidem, které posílá do nebezpečných akcí, až nedávno.

JAN GAZDÍK

obsah | svět - svet