Češi v Chorvatsku - nejorganizovanější česká komunita?

Stěhování Čechů do Chorvatska trvalo téměř 150 let a bylo umožněno tím že obě země byly součástí habsburské monarchie Rakouska - Uherska. Od poloviny 18. až do konce 19. století se do chorvatských měst stěhovaly jednotlivě úředníci, řemeslníci, učitelé, vojáci,hudebníci, lesníci, zahradníci, do manufaktur ve vnitrozemí pak celé dělnické kolonie (např. skláři). Členové dnešní rozvětvené české krajanské menšiny v Chorvatsku jsou však většinou potomci drobných zemědělců, kteří získaly od zchudlé chorvatské šlechty v západní Slavonii zanedbané pozemky a znovu je zúrodnili.

Z vesnic, které byly založeny českými kolonisty pod rakouskou vojenskou správou v takzvané Vojenské hranici, zůstalo české obyvatelstvo jenom v Ivanově Sele, kterému se dodnes říká "Pémie". Podle posledního soupisu obyvatel v roce 1991 se k české národnosti v Chorvatsku hlásilo přes 13.000 osob.

Češi v Chorvatsku nejsou sice nejpočetnější, ale pravděpodobně jsou nejorganizovanější českou komunitou ve světě - toto uznání nejednou zaznělo z úst členů významných delegací České republiky, které v posledních letech navštívily Daruvar a jeho krajanské okolí... Českou a slovenskou menšinu v Chorvatském státním sněmu zastupuje jeden poslanec přímo volený občany na české a slovenské hlasovací listině.

Svaz Čechů v Republice Chorvatsko je nepolitická, samostatná organizace dobrovolně sdružených Českých besed, škol, klubů a jednotlivců - příslušníků české menšiny v oblasti kultury, osvěty, umění, vědy a sportu.

Dnešní ústřední instituce české menšiny v Chorvatsku je nástupcem někdejšího "Československého svazu", který od roku 1921 sdružoval krajany v tehdejším Království SHS.

Sídlo Svazu je v Daruvaru, lázeňském městě, ležícím v Bjelovarsko-bilogorském županství, kde žije většina Čechů v Chorvatsku. Činnost Svazu je bohatá a rozvětvená - spočívá v různých akcích a manifestacích během celého kalendářního roku a je zaměřena na pěstování vlastní české kultury, jazyka a zachování identity. Besedám a školám přitom pomáhají rady - školní, kulturně-osvětová, divadelní, historická, vydavatelská a informační.

Součástí sítě základních škol v Chorvatsku jsou i dvě ústřední české základní školy, škola J. A. Komenského v Daruvaru (s obvodními školami v Dolanech, Dolních Střežanech, Holubňáku, Horním Daruvaru a Lipovci) a škola J. Růžičky v Končenicích (s obvodní školou v Dar. Brestově). České obvodní školy při chorvatských školách působí i v Dežanovci a Ivanově Sele. Výuka v nich probíhá podle zvláštních vyučovacích osnov, v českém jazyce a v rámci platné chorvatské soustavy. Českému jazyku jsou věnovány 4 hodiny týdně. Ve všech školách pracuje s pozoruhodnými výsledky řada zájmových kroužků a rozvíjí se bohatá mimoškolní a mimovyučovací činnost.

V Daruvaru působí i česká mateřská škola Ferda Mravenec (5 věkových skupin) a další školka (1 oddělení) v Končenicích. Podle počtu zájemců existuje možnost českého oddělení na daruvarském gymnáziu.

Fakultativně se žáci češtině učí ve školách v Hercegovci, Hrubečném Poli, Mezurači a Velkých Zdencích. Kursy českého jazyka organizuji i české besedy v Záhřebu, Rijece a Bjelovaru. Nová, moderní přístavba české školy Komenského v Daruvaru byla dokončena v roce 1999. Její výstavbu financovaly stejným dílem Republika Chorvatsko a Česká republika.

Základními občanskými sdruženími, v nichž Češi na území Chorvatska pěstují svůj jazyk a kulturu, jsou České besedy. První byly založeny ve velkých městech - Záhřebu (1874) a Dubrovníku (1899), dnes jsou však nejaktivnější spolky na Daruvarsku, které vznikly kolem roku 1920.

Podle počtu členů, jejich zájmů a spolkových tradic je pak kulturní činnost jednotlivých Besed velmi různorodá. Nejoblíbenější jsou folklórní skupiny (tančí se choreograficky zpracovaný folklór), které jsou téměř v každé Besedě, četné jsou i dechovky a divadelní skupiny, které mají nejdelší tradici (české krajanské divadlo hraje se v Chorvatsku přes 120 let). Některé Besedy mají i pěvecké sbory a loutkové divadlo.

Své specializované, odborné zájmy uplatňují čeští krajané v klubech; výtvarníci mají klub KV, a daruvarský radioklub Jan Hus je nejpočetnější a na trofeje nejbohatší spolek technické kultury na Daruvarsku.

Třináct Českých besed v Chorvatsku vlastní své České kulturní domy s jevištěm, sálem a přilehlými prostory. V rámci rozvojové pomoci při obnově a rekonstrukci Českých národních domů a škol v Chorvatsku věnovala Česká republika během roku 1997 - 2000, 1,9 miliónu kun; v tomto programu se dále pokračuje.

Novinově-vydavatelská instituce Jednota je samostatná organizace, jejímž cílem je šíření česky psaného slova v Chorvatsku.

Kromě stejnojmenného týdeníku "Jednota" - zrcadla všech krajanských události - který vychází od roku 1946, ale navazuje na tradici "Jugoslávských Čechoslováků", novin, které v Daruvaru vycházely od roku 1922, NVI Jednota vydává měsíčník pro děti Dětský koutek, dále ročenku Český lidový kalendář a publicistický časopis Přehled.

Na vydavatelském plánu Jednota se soustavně stará o prezentaci krajanské literární a badatelské tvorby - každý rok vycházejí 1 až 2 tituly.

Zvláštním, náročným programem je vypracování a vydávání originálních učebnic pro výuku češtiny v českých školách v Chorvatsku.