Na návštěvě u krajanů v Záhřebu

První přistěhovalci sem začali přicházet už na konci 18.století v rámci programu osidlování tehdy řídce obydlených oblastí Rakouské monarchie. Největší koncentrace příslušníků českého národa je dnes ve městě Daruvar a jeho okolí asi 130 km severovýchodně od Záhřebu. Tam také sídlí Svaz Čechů v Chorvatsku, který sdružuje 27 českých besed. V nich se udržuje krajanský život. Lidé se scházejí ve folklorních a hudebních souborech, amatérských divadlech, děti v kroužcích a také ve školách. Jedna základní škola funguje v Daruvaru a druhá v nedaleké obci Končenice. V Daruvaru se také v místní rozhlasové stanici mluví každý den půlhodiny česky.

Český živel není koncentrovaný jen na severu Chorvatska. Malé skupiny Čechů žijí také například v Dubrovníku a přes 10 let už existuje i česká beseda v přístavním městě Rijeka na Istrii. Nejstarší českou besedou je ta v hlavním městě Záhřebu. Jedním z jejích zakladatelů byl Josef Václav Frič. Vznikla v roce 1874. Dnes má 470 členů. Jako jedna z mála besed disponuje vlastní nemovitostí. Zvu vás do Českého domu na ulici Šubičevově. V suterénu tu mají malé muzeum. Obsahuje vzpomínky na začátky spolkového života krajanů - psací stroje, na kterých se vytvářely krajanské noviny, knížky, ale také oblečení, ve kterých první Češi v Chorvatsku ve svátky chodili. "My tady máme takových velice starých krojů. Tento kroj je starý asi 130 let. Část tohoto kroje přivezla moje prababička, když přijela z Moravy. Opatrovali jsme ho zatím doma a teď jsme jej přinesli sem do našeho muzea v besedě." Říká tajemnice záhřebské besedy Jarmila Kozáková-Marinkovičová.

V muzeu najdeme také doklady toho, že i v Záhřebu existovala česká škola. K nahlédnutí je tu několik vysvědčení. Předseda České besedy v Záhřebu Zlatko Šoufek mi vysvětlil, že dnes už v chorvatské metropoli existuje jen víkendové vyučování v české škole. Vždy v sobotu od rána do večera. Školu navštěvuje asi 60 žáků. "Nemáme zvlášť rozdělené třídy. Máme skupiny žáků od 1.do 4. třídy, pak od 5. do 8. a potom středoškoláky. Scházejí se vždy v sobotu. Přijíždějí z okruhu asi 25 km okolo Záhřebu. Většinou je přivezou rodiče, nebo dědečkové a babičky. Nebo přicházejí i maminky s malými dětmi." Říká Zlatko Šoufek. Pro malé děti funguje každou sobotu také česká školka. Rodiče tedy mohou starší dítě poslat do školy, mladší nechat ve školce a zajít v Záhřebu na nákupy.

Co se v takové sobotní české škole vyučuje mi popsala jedna z jejích učitelek Ivana Tichá. "Naše výuka se jmenuje český jazyk a kultura. to znamená, že se děti učí českému jazyku, zeměpisu, dějepisu. Máme také hudební a výtvarnou výchovu. Pěstujeme národní zvyky, tančíme folklórní tance a hrajeme divadlo. Hlavní náš záměr je, aby se děti dobře cítily a aby jim byla vlastní příslušnost k české krajanské komunitě a k české menšině, protože asimilace je v Chorvatsku velká. Jde jim to výborně. V podstatě se dokáží domluvit. Základní komunikaci zvládají. Samozřejmě nějakou složitější komunikaci už ne. Když chceme při vyučování, které je jen jednou týdně, zvládnout všechno, o čem byla řeč, nestačíme už jazyk tak dokonale procvičit."

Do školy chodí děti do Českého domu. Ten si česká komunita sama postavila ve 30.letech minulého století. Po 2.světové válce jí byl ale znárodněn. V roce 1996 dostala Česká beseda do užívání jen jeho přízemí. Teď už jej 5 let vlastní celý. Dům ale vyžaduje rozsáhlé opravy. Předseda besedy Zlatko Šoufek vypočítává, co se už podařilo dát do pořádku. "Prozatím máme upravené přízemí a část sklepa. 2.patro je také opravené. S tím pomohla česká firma ŽS Brno, který sem investovala peníze do opravy. Teď tu má kanceláře. Líbilo by se nám, kdyby se našli další takoví podnikatelé z Čech a zkusili tímto způsobem pomoci nám, ale i sobě." Říká předseda záhřebské České besedy. Za investici do opravy objektu získala česká firma velmi výhodné podmínky nájmu v domě. Snad se najdou i další podobné firmy, které by chtěli mít v Záhřebu svou pobočku. Ulice Šubičevova 20, to je celkem dobrá adresa.