Česko chce v unii získat silnější hlas

Státy Evropské unie se od včerejška pokoušejí znovu dohodnout na společné ústavě. Spor se vede o to, zda Česko bude mít při rozhodování unie spíš slabší, nebo silnější hlas.

Česko se poprvé účastní jednání o budoucí podobě Evropské unie jako její rovnoprávný člen. V tyto dny se na bruselském summitu ministrů zahraničí rozbíhá důležité jednání o nové evropské ústavě. Ta má nově rozšířit oblasti, kde se bude rozhodovat většinově (například ve věcech týkajících se zemědělské politiky, energetiky či justice). Jinými slovy: může se stát, že v těchto oblastech budou rozhodnutí unie pro Česko závazná, ačkoliv samo s nimi souhlasit nebude. Jednomyslně, tedy s nutným souhlasem všech států, by se podle ústavy nadále hlasovalo především jen v zahraniční, obranné a daňové politice.

Návrh ústavy podle českých diplomatů příliš upřednostňuje velké státy, proto Česko podporuje jiný návrh (viz graf), který by mu zajistil lepší pozici. "Je to ten nejefektivnější systém, který umožňuje celou řadu koalic mezi státy a který umožní věci prosazovat, nikoliv jen blokovat," říká náměstek ministra zahraničí Jan Kohout, který včera v Bruselu zastupoval nemocného Cyrila Svobodu. "Konečné rozhodnutí o způsobu hlasování zůstane na premiérech, kteří se sejdou nad ústavou v polovině června," dodal Kohout.

Při jednání o nové ústavě je sporných věcí ještě celá řada. Jde třeba o podobu Evropské komise, jakési vlády EU. Dnes by se ministři měli zabývat počtem komisařů, kterých je nyní 25, tak jako členských zemí. Irsko navrhuje, aby se v roce 2014 (kdy už by unie měla mít členů 27) jejich počet snížil na osmnáct. Česko dosud trvalo na principu každá země = jeden komisař.

Havel evropský prezident?

Vládní unionisté včera oznámili, že budou podporovat zřízení zcela nové funkce evropského prezidenta, kterého by si volili přímo občané v členských zemích. "Vhodným kandidátem by byl Václav Havel. I když přiznávám, že jsem s ním o tom ještě osobně nemluvil," řekl včera MF DNES předseda US-DEU a vicepremiér Petr Mareš. Zřízení funkce přímo voleného evropského prezidenta podporují unionisté proto, že považují za správné, aby dokázala Evropa mluvit i jedním hlasem. Jde o zcela nový návrh, zcela nezávislý na evropské ústavě, která také počítá s evropským prezidentem, kterého by volily vlády členských států.

Jak se bude rozhodovat v EU?

Návrh ústavy: Zavádí nový princip dvojí většiny, kdy pro návrh musí hlasovat nadpoloviční většina zemí (50 %, 13 států), v nichž zároveň žije 60 % obyvatel. Tento systém zvýhodňuje velké země jako Francie, Německo a Británie, které snadněji dají dohromady takový podíl obyvatel a k prosazení svých zájmů jim pak stačí koalice s malými zeměmi. Co navrhuje česká vláda: Je ochotna přistoupit na dvojí většinu, ale založenou na stejném podílu zemí a obyvatel, tedy 55 % zemí k 55 % obyvatel. V takovém případě by i středně velké země mohly více ovlivnit rozhodování uvnitř EU. Tento návrh se nezamlouvá velkým zemím, jako je Británie či Francie, kterým ubírá na váze.

Země obyvatel podíl (v milionech) (%)

1. Německo 82.50 18.0
2. Francie 59.30 13.0
3. Británie 58.93 12.9
4. Itálie 56.31 12.4
5. Španělsko 42.72 9.4
6. Polsko 38.30 8.4
7. Nizozemsko 16.26 3.6
8. Řecko 10.94 2.4
9. Portugalsko 10.36 2.3
10. Belgie 10.31 2.3
11. Česko 10.20 2.3
12. Maďarsko 10.15 2.2
13. Švédsko 8.96 2.0
14. Rakousko 8.16 1.8
15. Slovensko 5.38 1.2
16. Dánsko 5.37 1.2
17. Finsko 5.21 1.1
18. Irsko 3.88 0.9
19. Litva 3.49 0.8
20. Lotyšsko 2.36 0.5
21. Slovinsko 1.95 0.4
22. Estonsko 1.40 0.3
23. Kypr 0.70 0.2
24. Lucembursko 0.45 0.1
25. Malta 0.39 0.1

EU má celkem 454 milionů obyvatel

HANA LEŠENAROVÁ, JOHANNA GROHOVÁ, JOSEF KOPECKÝ

obsah | svět - svet