Korejská záhada zůstává nevyřešena

Pokusy českých lékařů na Američanech zajatých v korejské válce zůstanou asi navždy neobjasněny. Ani poslední šetření Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) nepřineslo důkaz, že se američtí vojáci zajatí za komunistické éry v Koreji stali oběťmi pokusů českých lékařů. Výsledek sáhodlouhého zkoumání lze shrnout do jedné věty: "Po vojácích ani stopa." Pochybnosti ovšem zůstávají: ani toto detailní šetření totiž podezření jednoznačně nevyvrátilo.

Když v roce 1950 obdržely manželky pohřešovaných amerických vojáků Roberta Nehlringa a Richarda Stewarta podivné balíčky s dokumenty o amerických zajatcích z korejské války, překvapila je zpáteční adresa: Post Office Box 76, Praha 19, Czechoslovakia. Byla to první stopa naznačující, kde mohli zajatí Američané skončit.

Lékaři, či StB?

Případ válečných vdov Nehlringové a Stewartové otevřel jednu z velkých záhad českých moderních dějin: podílel se československý komunistický režim na mučení a na lékařských pokusech? "Nevím o ničem, co by se podobalo pokusům. Nic takového se tam tehdy nedělo. Ani s žádným americkým zajatcem jsem se v našem špitálu za dva roky, co jsem jako chirurg v Koreji byl, nesetkal," říká devětaosmdesátiletý Bohumil Eiselt, který byl v Koreji s vojenským špitálem v letech 1953 až 1955.

Avšak dodává, že pokud se pokusy na lidech v Koreji odehrávaly, mohly být součástí tajného projektu, o němž vědělo pár lidí. "Bylo to nanejvýše možné pod patronací StB," míní chirurg. Odkud Američané vlastně vzali informace o obludných lékařských pokusech?

Byl generál Šejna lhář?

Československý komunistický generál Jan Šejna, jenž utekl do USA v roce 1968, podle všeho už tehdy popsal experimenty šokovaným Američanům. Naposledy vypovídal před šesti lety v Kongresu USA. Dnes už je po smrti. Šejnova výpověď je jasná: "Nemocnice sloužila jako zařízení, kde zajatí američtí a jihokorejští vojáci byli používáni jako pokusná morčata pro medicínské experimenty. Češi postavili v Severní Koreji i krematorium, aby bylo kde odklidit i ostatky vojáků, kteří experiment nepřežili," uvedl například Šejna. Z jiných jeho výpovědí vyplývalo, že přes Československo byli američtí zajatci dopravováni do Moskvy.

Mnozí historikové se dnes domnívají, že Šejna prostě lhal: "Dost si vymýšlel, aby zdůraznil svůj význam," říká Karel Pacner, který se deset let zabýval historií československých tajných služeb. Začátkem devadesátých let sem přijeli američtí úředníci, kteří prověřovali Šejnova tvrzení. Všechno byly lži," říká Pacner. V archivech nenarazil na to, že by do Československa byli převezeni američtí zajatci. "Ovšem to neznamená, že je sem neposlali - nemusel jsem mít štěstí na dokumenty," dodává.

I další historik, Zdeněk Vališ, je při vyslovení Šejnova jména opatrný. Ale na podezřelé případy narazil: "Našel jsem záznamy o dvou letcích USA, kteří byli v padesátých letech drženi ve věznici kontrarozvědky. Nepodařilo se mi ale zjistit, jak se tam ocitli." Vališ naznačuje i jinou "cestu", jak se mohli zajatí Američané dostat do Československa, a přesto o nich nejsou záznamy. Mohlo jít o Čechoslováky, kteří po roce 1948 emigrovali do USA a pak - již jako američtí vojáci - byli zajati v Koreji. Tito lidé nemuseli být v československých archivech vedeni jako Američané, ale jako Češi.

Vališovu verzi podporuje svědectví Čechoameričana Stana Kalkuse: "Když jsem v roce 1953 narukoval do US Army, byl vydán rozkaz, aby muži, kteří utekli z komunistických zemí do USA, nebyli posíláni do Koreje. Sloužil jsem u rozvědky a tam nám rozkaz vysvětlili tím, že dva Čechoslováci, kteří jako vojáci americké armády padli do korejského zajetí, byli vráceni do Československa."

Vyšetřování skončilo: zapomeneme?

O tom, že StB zneužívala otupující látky, existuje nejedno svědectví. Drogy zkoušela na vězněných odpůrcích režimu, které tak nutila ke spolupráci. Mnozí z nich vzpomínají, že často pocítili účinky drogy po vypití šálku kávy a byli povolnější. Výmluvné svědectví podává rovněž tehdejším režimem utajovaný instruktážní film, na němž štáb raketového oddílu "plní pod vlivem drog bojový úkol".

Obsáhlý vyšetřovací spis ÚDV neobjevil nicméně ani nepřímé důkazy o experimentech českých lékařů v Koreji. "Věc jsme uzavřeli," řekl náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret.

Podíleli se čeští lékaři na pokusech na Američanech?

Co svědčí ve prospěch této teorie:

* českoslovenští lékaři působili v polních nemocnicích za válek v Koreji i ve Vietnamu

* StB i armáda drogy testovaly, či dokonce užívaly - prokazatelně vůči politickým vězňům ve věznicích

* nepodařilo se "zmapovat" všechny archivní materiály, které by mohly obsahovat důkazy

* pátrání se omezilo na Koreu a Vietnam, ale nezahrnovalo Čínu, Laos či Kambodžu

* některá letecká spojení mezi Vietnamem a Moskvou "šla" přes Prahu

* nepodařilo se vysvětlit pozadí zásilek, které z Prahy dostaly dvě manželky pohřešovaných amerických vojáků

* nebyly prozkoumány sovětské archivy

Co svědčí proti:

* při desetiletém pátrání českých úřad se nenašel jediný důkaz

* "korunním svědkem" je generál Šejna; odborníci ho označují za nedůvěryhodného

* polní nemocnice v Koreji a Vietnamu byly otevřené - měli do nich přístup civilisté, personál se často střídal

* lékaři, kteří v nemocnicích sloužili, odmítají jakékoli tvrzení o pokusech na zajatcích

LUDĚK NAVARA, JAN GAZDÍK

obsah | svět - svet