Čeští krajané na Ukrajině

Na Ukrajině žije v současné době kolem 10 000 českých krajanů. Podle sčítání lidu v roce 1989 žilo na Ukrajině 9 122 Čechů, z nichž většina bydlela ve městech - 5 763 osob. Nejvíce Čechů je soustředěno v Žitomirské oblasti - 1 835 osob a za svůj rodný jazyk považuje češtinu 35,5% českého obyvatelstva Ukrajiny.

Nynější české komunity na Ukrajině jsou pozůstatkem dříve poměrně početného českého osídlení, vzniklého v důsledku vystěhovalectví z čekých zemí převážně v 2 polovině 19. století.

Čeští kolonisté přijížděli do země, ve které bylo nedlouho před tím (1861) zrušeno nevolnictví. Do roku 1930 se v lokalitách Čechů vyučovala čeština. Dle údajů Etnologického ústavu AV ČR bylo v roce 1925 na Ukrajině 19 českých škol a 2 české školy na Krymu (v Alexandrovce a v Bohemce). Počátkem třicátých let došlo na Ukrajině k politickým procesům s českými učiteli, řada z nich byla odsouzena k smrti či k nucenému pobytu na východní Sibiři. Od roku 1937 byly školy s menšinovým vyučovacím jazykem zakázány. Víc než půlstoletí sdružování na národnostním základě nepřicházelo v úvahu.

Ryze národních českých vesnic zůstalo na Ukrajině málo. Jsou v Žitomírské oblasti - Malá Zubovština (založena 1871) a Malinivka, v Oděské oblasti - Veselynivka, Malá Olexandrivka a Novo - Samarka, ve Vinnické oblasti - Mykolajevka, v Záporožské oblasti - Novhorodivka (původní název Čechohrad, založen 1869), v Mykolajevské oblasti - Bohemka a na Krymu Alexandrovka (založena 1864) a Lobanovo (původní název Bohemka, založena 1861). V těchto vesnicích žije cca 3 000 Čechů, kteří si v bežném životě zachovali český jazyk, obyčeje a náboženské obřady.

První krajanské spolky se opět začaly obnovovat koncem 80 let. Příslušníci jednotlivých krajanských komunit na Ukrajině začali projevovat v různé míře zájem o styky s českým jazykovým a kulturním prostředím.

V květnu 1995 byla ustavena společná krajanská organizace Česká národní rada Ukrajiny (ČNRU), sdružující 20 obnovených krajanských spolků z různých oblastí Ukrajiny (Novgorodkivka, Ľvov, Oděsa, Mykolajivka, Luck, Dubno v Rovenské oblasti, Simferopoľ, Žitomír, Korosteň, Malín, Kyjev, Užhorod). Cílem jejich národně - kulturního obrození je zachování českého jazyka, obnovení českých škol, vydávaní českých novin, příprava učitelů a obrození náboženství.

V letech 1991 - 1993 poskytla vláda ČR z podnětu OSN humanitární pomoc obyvatelům vybraných oblastí Ukrajiny, postižených následky černobylské havárie. Tato pomoc spočívala v organizovaném přesídlení osob českého původu do ČR a proběhla podle usnesení vlády ČR č.340 ze dne 12.12.1990 a vlády ČSFR č.905 ze dne 20.12.1990. Podle uvedených usnesení zajišťovala přesídlovaným osobám vláda ČR věcné podmínky pro usídlení a vláda ČSFR mezinárodně právní rámec a povolování trvalého pobytu. Usnesením č.125 ze dne 17.3.1993 vyslovila vláda ČR souhlas s dokončením celé akce v roce 1993.

V rámci uskutečněných akcí bylo dosaženo vytčeného cíle, kterým byla evakuace osob z ohrožených oblastí. Pro takto evakuované osoby se přitom podařilo zajistit v ČR lepší životní podmínky, než jaké bylo možno očekávat při dalším setrvávání v postižených oblastech.

Informační, propagační a finanční podpoře krajanů na Ukrajině se věnuje OKKV MZV ČR, ZÚ Kyjev, Stála komise senátu pro krajany žijící v zahraničí, občanské sdružení Centrum humanitární pomoci krajanům, Společnost přátel národů východu a některé církve.

Spolupráce MZV ČR a ZÚ Kyjev s krajany na Ukrajině se zaměřuje především na udržování a rozvíjení znalostí českého jazyka a znalostí o ČR obecně. Na základě vzdělávacího programu krajanů (usnesení vlády ČR č. 217 z 12.4.1995 a usnesení vlády č. 1306 z 18.12.2000) v letním semestru školního roku 1999/2000 studovalo na českých VŠ (Praha, Brno) 14 krajanů, v zimním semestru školního roku 2000/01 13 krajanů. Studium je zaměřeno výhradně na český jazyk a dějiny, učitelství českého jazyka, etnologii apod. Každoročně se krajané z Ukrajiny účastní čtyřtýdenního jazykového kurzu češtiny v Dobrušce. Ve školním roce 2000/01 byli na Ukrajinu vysláni 2 učitelé z ČR, a to ke krajanským spolkům v Malinovce a Čechohradu. V tomto školním roce byl vyslán třetí učitel, který působí na Krymu v Lobanově.

MZV ČR prostřednictvím OKKV poskytuje krajanským spolkům také finanční příspěvky na konkrétní projekty jejich činnosti (např. uchování českého kulturního dědictví v zahraničí, folklórní festivaly, vydávání časopisů v regionu, ap.), učebnice českého jazyka, slovníky, videofilmy české produkce, knihy v českém jazyce pro doplnění spolkových knihoven, učební mapy, hudební nahrávky českých skladatelů, informace a tisk k vnitro a zahraničněpolitickým otázkám ČR, atd.

V roce 2000 byla krajanům na Ukrajině po prvé poskytnuta rozvojová pomoc ve výši 2 miliony Kč, která se soustředila na opravy škol, kulturních zařízení českých krajanských komunit a také na nákup audiovizuálních pomůcek k modernizaci výuky češtiny v některých spolcích. Například v Simferopolu (na Krymu žije cca 1000 Čechů) bylo v roce 2000 otevřeno "České centrum", které nejen plní informační a společenské úkoly, ale je i centrem, kde se shromažďují čeští krajané a veřejnost se zájmem o ČR. Poskytnutá rozvojová pomoc v roce 2001 se soustředila také na opravy škol a kulturních zařízení krajanů a to v Lobanovu, v Alexandrovce,v Bohemce, v Čechohradě , Melitopolu a v Záporoží.

V roce 2001 byl ministrem zahraničních věcí ČR oceněn cenou Jana Masaryka Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí Ing. Alexandr Drbal, krajanský aktivista z Ukrajiny.

Centrum humanitární pomoci krajanům na základě účelové dotace MZV ČR již tradičně organizuje měsíční výuku českého jazyka ve spolupráci se studenty Masarykovy a Karlovy univerzity v období letních prázdnin eventuálně v září a říjnu dle požadavků jednotlivých lokalit.

Společnost přátel národů východu zařizuje na základě účelové dotace Ministerstva zdravotnictví ČR ozdravné pobyty dětí krajanů žijících v oblastech postižených černobylskou jadernou havárií.

MZV ČR

obsah | svět - svet