Češi se rozbili o řeckou zeď
Trenér Brückner sice sliboval, že jeho tým v tak důležitém utkání začne opatrně, ale opak byl pravdou. Pokud by v desáté minutě jeho svěřenci vedli o dvě branky, nikdo by se nemohl divit. Řekové sice sáhli jako obvykle k hlubokému obrannému bloku, jenže už ve třetí minutě se dostal k míči Rosický a jeho dělovka z osmnácti metrů orazítkovala břevno.
Rychlý úvod opatrného soupeře trochu zaskočil, ale když se neujala ani střela Jankulovského, který pálil levou nohou po průniku do šestnáctky, začali zvedat hlavu. Na gólmana Čecha šla první střela v šestnácté minutě a i když nebyla nijak zvlášť nebezpečná, poprvé naznačila, že i soupeř dokáže být nebezpečný.
Češi pak trochu ustoupili od aktivní hry na soupeřově polovině. Koller ztratil přesnost zpětných rozehrávek z úvodu utkání a druhá vlna měla více práce s bráněním. I tak se ale několikrát Rosickému s Nedvědem podařilo rychlou kombinací řecký defenzivní val přejít. Především při akci kapitána, který ve 33. minutě táhnul míč při šedesátimetrovém sprintu až do trestného území soupeře, se ukazovalo, že by prostor mohl být ve středu hřiště. Největší šance ale přišla už podruhé zleva, kde se Jankulovski snažil často Řeky přečíslit. Jenže míč se mu dostal na slabší pravou nohu a jeho nepříliš vydařenou střelu stačil Nikopolidis vytlačit na roh.
Před Jankulovského střelou se zranil Nedvěd, který při neúspěšném voleji trefil nohu Katsuranise. Kvůli zhmožděnému kolenu musel po pár minutách s bolestnou grimasou opustit trávník, kde ho nahradil Šmicer.
Začátek druhého poločasu připomínal čtvrtfinálový duel s Dánskem. Také nyní se po Brücknerových taktických radách tým pustil do vydatnější ofenzivy, o níž se pokoušel především rychlými kombinacemi. Při nich hrál prim Poborský, který po ochodu Nedvěda převzal nejen kapitánskou pásku, ale i roli jednoho z režisérů české hry. Velké šance ale stále nepřicházely a ani rozhodčí Collina nepotvrzoval pověst, že umí být spravedlivý při posuzování nedovolených ataků uvnitř šestnáctky. Kdyby postupoval jako před čtyřmi lety v utkání Čechů s Nizozemskem, musel by nařídit v 54. minutě penaltu za stažení Kollera jeho strážcem Dellasem, jenže jeho píšťalka zůstala němá.
Spousta šancí, ale žádný gól
Hra nabírala spád, stejně jako v předchozích zápasech českého týmu a zvláště Kollerova aktivita ve vzduchu dělala Řekům značné potíže. Nejnebezpečněji vypadala jeho hlavička v 59. minutě, ale ta mezi tyče nezamířila, stejně jako nenápadný Poborského oblouček po chvíli.Deset minut před koncem přišla akce z 'dortmundské dílny', která mohla přinést rozhodnutí. Rosický předvedl další ze skvělých výpadů do řecké obrany a dvakrát si narazil se svým parťákem Kollerem, kterému se tak otevřela cesta k brance. Jenže místo gólového výkřiku chytil hlavu do dlaní, protože se ani netrefil mezi tyče.
V prodloužení Řekové několikrát hrozili
Česká ofenziva byla drtivá a rozhodnout mohla znovu největší česká zbraň na turnaji. Sedm minut koncem se dostal ke kolmému výpadu poprvé výrazněji Baroš a v řecké obraně bylo hodně horko, když se probil svým tradičním způsobem do trestného území. Jenže dopadl stejně jako Koller a zápas dospěl do prodloužení.Řekové se během krátké pauzy otřepali z fyzicky namáhavého závěru základní hrací doby a několikrát české hráče zaskočili. Nejvíce Janakopulos, při jehož hlavičkovém obloučku se musel gólman Čech hodně natahovat, aby stáhl míč mířící do odkryté branky.
Gól v nejméně vhodnou chvíli
Češi naopak působili dojmem, že ztratili tempo, jímž soupeře válcovali. Spíše museli myslet na zadní kolečka a jejich brankář musel znovu předvést své umění ve 103. minutě, kdy vyrazil přesnou hlavičku Dellase. Potřetí už ale neuspěl a to v nejméně vhodnou chvíli. Už běžely první vteřiny nastaveného času, když si Dellas vyskočil na roh Tsartase a poslal Čechy domů. Rozhodčí Collina po následné rozehrávce okamžitě ukončil zápas a v ochozech začaly řecké oslavy.
obsah | svět - svet