Špidla začal a hned může jít proti Česku

Jen přihlížet tomu, jak úřady a firmy utiskují jejich občany třeba kvůli pohlaví nebo barvě pleti, se už státům Evropské unie nevyplatí. Nový eurokomisař Vladimír Špidla je za to chce žalovat.

Česká vláda se má na co těšit. Bude-li dál otálet s přijetím zákona zakazujícího všechny formy diskriminace, který má na stole už od léta, riskuje mezinárodní ostudu. A navíc by to byl úder z vlastních řad: u evropského soudu v Lucemburku by českou vládu za liknavost musel udat nový eurokomisař Vladimír Špidla. Přesně takhle se dá přeložit Špidlův včerejší projev, první v roli eurokomisaře, který přednesl na konferenci o diskriminaci v Haagu.

"Rovnoprávnost žen a mužů, národnostních menšin či zdravotně postižených občanů je v rozšířené Evropě jedním z klíčových témat. Zasadím se o to, abychom v příštích pěti letech dosáhli dalšího pokroku," slíbil Špidla, který má rovné příležitosti na starosti.

Zároveň slíbil, že si na země, které se svých občanů v takových případech nezastanou, "posvítí". Má přitom jedinou možnost: žalovat takový stát u evropského soudu v Lucemburku. "Na ten se můžeme obrátit v případě, že nějaký stát nedodržuje předpisy Evropské unie," vysvětlil MF DNES Špidla.

Háček je v tom, že většina evropských zemí antidiskriminační zákony na přání unie už dávno přijala. Jedním z hříšníků je vedle Německa a Řecka právě Česká republika. "Na vládě to leží už delší dobu," podotkl Špidlův tajemník Jan Jařab.

Evropská unie má dvě směrnice týkající se této problematiky. Jedna zakazuje rasový útisk všeho druhu: od přístupu k službám přes bydlení až po vzdělávání. A ta druhá se týká zákazu diskriminace na trhu práce, ať už kvůli věku, pohlaví, postižení nebo sexuální orientaci.

Příslušný zákon je i v Česku připraven už půl roku. Jenže nová vláda pod vedením Stanislava Grosse si na něj zatím neudělala čas. "Věříme, že vláda zákon projedná během dvou týdnů," uvedla Martina Štěpánková z Rady vlády pro lidská práva, kde normu sepsali.

Zatím se čeští občané, kteří si stěžují na diskriminaci, mohou na soudy obracet jen s žalobou na ochranu osobnosti. A ta zdaleka nestačí pro všechny případy. Tak třeba když před třemi lety skupina Romů zažalovala provozovatele pohostinství v Hojsově Stráži na Šumavě za to, že v restauraci vystavuje sochu držící basebalovou pálku s nápisem "Na cikány", u soudu neuspěla. A to proto, že hostinský na pálku nenapsal jméno konkrétního člověka, kterého nápisem myslí.

Soud žalobu zamítl s tím, že se nápis stěžovatelů osobně dotknout nemohl. "To by se mělo změnit. Nový zákon pamatuje i na diskriminaci nepřímou, o kterou šlo v tomto případě," upozornila Štěpánková.

JANA BLAŽKOVÁ, HANA LEŠENAROVÁ

obsah | svět - svet