Spolek přátek Bohemia v Maďarsku

Jelikož v Maďarsku žije jen několik málo Čechů, není spolek Bohemia spolkem krajanským, ale spíš spolkem maďarských přátel Čech a Moravy, kteří mají rádi český způsob života a českou kulturu. A samozřejmě i česká jídla a české pivo.

Oficiálně spolek vznikl 3. června 1993 v budínské pivnici Stefl. Na začátku měl 63 členů (platících členské příspěvky), na konci roku 2002 už jich bylo 480 a jejich počet se stále rozrůstá. Většina členů žije v Budapešti, ale spolek má přívržence i v maďarských venkovských městech, ba i v Čechách, na Slovensku, v Německu a dokonce i v USA. Zhruba jedno procento z nich jsou rodilí Češi. Spolek se schází každou středu večer - i když ne vždy v plném počtu - ve výše jmenované pivnici, kde se členové domlouvají o programu, o různých organizačních záležitostech a v neposlední řadě rovněž kvůli společné zábavě. Jen pár z nich umí mluvit česky, proto většina konverzace probíhá v maďarštině.

Spolek Bohemia funguje jako řádný, úředně registrovaný spolek, takže pořádá i pravidelné výroční schůze.

Každým rokem se spolek schází i před Vánocemi, kdy pořádá předvánoční besedu, a také začátkem každého června, kdy slaví své narozeniny. V tomto roce (2003) už nakrojil dort o deseti svíčkách. Tradičními lze nazvat i bály, které spolek pořádá společně s českým centrem v Budapešti většinou v únoru každého roku. Hrají na nich kapely z Čech a tančí zhruba asi 200 návštěvníků.

Jednou z nejpřitažlivějších akcí spolku Bohemia jsou výlety do Polska a na Slovensko s důrazem na hlubší seznamování se zdejší kulturou.

Během uplynulých deseti let maďarští přátelé Čech a Moravy zorganizovali 550 výletů (tj. 15 000 dnů strávených na cestách), jichž se zúčastnilo 2 200 osob.

Za pomoci českého MZV spolek vydává dvakrát ročně reprezentativní časopis Bohemia, v němž publikuje nejen zprávy ze svého kulturně-společenského života, ale i různé odborné články, například z oblasti historie česko-maďarských vztahů, literární studie, recenze zajímavých českých knih, zajímavosti o vzniku českých měst nebo o českých hradech a zámcích.

Kromě časopisu spolek vydává i knižní publikace, a to společně s nakladatelstvím Korma, jehož majitelem je László Polgár, jeden z nejaktivnějších členů spolku Bohemia. V této edici vyšlo už několik překladů české beletrie do maďarštiny a několik knížek o česko-maďarských historických a literárních vztazích. Připravuje se také vydání učebnice českého jazyka a česko-madarského slovníku sloves. Spolek částečně přispěl i k vydání dějin české literatury pro madarskou veřejnost, které spatřily světlo světa začátkem roku 2003.

Předseda Spolku přátel Bohemia Otto Zachár je nejen výborným organizátorem, ale i výborným fotografem, a tak se v prostorách českého centra v Budapešti mohla uspořádat výstava jeho krásných a zajímavých fotografií malebných zákoutí a historických památek Prahy i jiných českých měst. Tato výstava měla velmi příznivý ohlas a putovala i do Debrecína, Komárna a Košic. Podobně úspěšná byla i výstava sbírky pohlednic zobrazujících čechy starších dob s názvem česká historie na pohlednicích. Sběratelem těchto pohlednic je rovněž Otto Zachár, který vlastní i sbírku českých historických map, z nichž bude časem rovněž uspořádaná výstava.

Činnost spolku je zcela nevýdělečná. Nikdo z našich aktivistů nepobírá žádnou hmotnou odměnu, ani za články a studie v časopise Bohemia.

28. října 2002 vyznamenalo Velvyslanectví české republiky v Budapešti u příležitosti státního svátku České republiky předsedu spolku Bohemia Ottu Zachára stříbrnou a další obětavé členy Evu Molnárovou a László Polgára bronzovou medailí MZV.

V červnu roku 2003 pak byl MZV ČR spolek oceněn i velice prestižním oceněním Gratias Agit za propagaci České republiky v zahraničí.

LUDMILA B. HANKO

obsah | svět - svet