Češi si na MS vystříleli dvě medaile

Ve finském Lahti, tradičním středisku zimních sportů, se odehrálo mistrovství světa v pro tuto severskou zemi poměrně netradiční disciplíně - ve sportovní střelbě. Svá dvě do běla rozžhavená želízka měla v ohni i Česká rpublika a všichni čeští fanoušci vrcholových testů koncentrace a pevné mušky se zatajeným dechem očekávali, jak se povede zejména bronzovému olympijskému medailistovi ze Sydney Martinu Tenkovi, ale také nadějné juniorce Kateřině Kůrkové.

První jmenovaný, ve Finsku v podstatě pasovaný mezi favority, rozhodně nezklamal. Ve střelbě z libovolné pistole na šedesát ran ho překonal pouze poměrně překvapivě Číňan Tchan Cung-liang. Třetí pozici nakonec obsadil velký rival českého střelce Vladimir Gončarov z Ruska. Tenkovi nakonec příliš nescházelo ani k vytouženému zlatu, které mu ve výčtu sportovních úspěchů stále chybí. Mistr Evropy z roku 1999 zaostal ve finále za vítězným Cung-liangem o pouhých 2,4 bodu. I tak měl však vyučený zámečník, který si například pažbu ke své "bronzové" olympijské pistoli vyráběl sám, mnoho dúvodů ke spokojenosti. "Mám ze stříbra ohromnou radost," potvrdil Tenk těsně po závodě. "Nezajímal jsem se, jak se finále vyvíjí. Foukalo a nebylo jednoduché se s tím srovnat. Však jsem také dal ve finále jednu osmičku."

V momentě, kdy Martink Tenk vystupoval na pomyslný stříbrný piedestal, však již bylo jasné, že tento ročník mistrovství světa pro ČR přinese ještě významnější a neopomenutelnější úspěch. Postaralo se o něj zřejmě největší překvapení celého šampionátu.

Když Kateřina Kůrková v kategorii na 40 ran ze vzduchové pušky postoupila z kvalifikační skupiny z prvního místa, hovořilo se o tom, že 19letá studentka z Plzně překročila svůj stín. "Jen jednou netrefila desítku. Už jen to je ohromný úspěch," nechal se tehdy slyšet Její otec Petr Kůrka, dvojnásobný mistr světa na třikrát 40 ran z malorážky. "Věřím, že půjde vysoko." Optimizmem po takto vydařené kvalifikaci nešetřila ani samotná Kateřina. "Když jsem šla do finále z prvního místa, pořád jsem si říkala, že to přeci už nepokazím. Nervózní jsem byla, ale situaci jsem měla pod kontrolou," komentovala své pocity už čerstvá mistrině světa. Aby se před finále zbavila nervozity, psala pohledy, procházela se a přitom si prozpěvovala české písničky a hity od Beatles. Její otec to nesl o poznání hůř. "Prý jen chodil v hledišti se sklopenou hlavou a vůbec se na mě nedíval," smála se Kateřina. Nervozita z dříve tak stoicky klidného střelce vyrpchala až po posledním výstřelu, který si jeho dcera s přehledem ostřílené profesionálky chladnokrevně vychutnala. Pak už jen mohl skrýt dojetí své i svého potomka v široké otcovské náruči. Jeho dcera, ještě juniorka, porazila mnohem starší a zkušenější závodnice.

"Pořád mi to nedochází, je to velké vítězství. Je čest být mezi špičkou," zářila Kůrková. "Jsem šampionka, ale jsou tu lepší, kteří vyhrávají pravidelně. Potěšilo mě, když mi bývalá mistryně Pfeilschifterová, nejlepší střelkyně, ze srdce gratulovala," dodala už se skromným úsměvem.

Když byla Kůrková malá a táta oslavoval tituly, snila o tom, že jednou dosáhne stejných úspěchů v plavání. Věnovala se mu deset let, jenže tvrdý trénink odnesla bolestmi zad a kolen. Přemýšlela o basketbalu nebo softbalu, ale nakonec stejně zvítězil rodinný sport. Dlouho pak musela otce přesvědčovat, že chce také střílet. A my můžeme být vděční osudu, že se to drobné dívence nakonec podařilo. Kromě zlata totiž vybojovala pro Česko i další místo a medailovou naději na olympiádě v Aténách 2004.

MARTIN PÍSECKÝ

obsah | svět - svet