Soubigou: TGM chtěl zabít Lenina

Historik Alain Soubigou (39) nedávno v českém překladu vydal svou úspěšnou francouzskou knihu Tomáš Garrigue Masaryk, v níž představuje prvního československého prezidenta v nečekaných souvislostech.

Deset let profesního života jste věnoval práci na životopisu Tomáše Garrigua Masaryka a ...

... deset let to bylo v roce 1999, takže dnes je to dohromady už patnáct let.

Co vás vedlo k podrobnému výzkumu muže, který není na Západě příliš znám?

Když jsem na pařížské Sorbonně studoval politickou filozofii, nejvíce mě zajímali ti filozofové, kteří se své myšlenky pokoušeli uskutečnit. Jeden z nich byl například Platón, který se pokoušel přiblížit k tyranovi v Syrakusách, ale po pár měsících byl rád, že utekl. Seneca učil císaře Nerona, ale příliš na něho asi pyšný nebyl. Machiavelli sice pracoval jako diplomat, ale nikdy neměl skutečnou moc. Jediný filozof v dějinách, který držel politickou moc ve svých rukách, byl právě Masaryk.

Kdy jste se jím začal zabývat?

Už koncem osmdesátých let jsem hledal nějaký jeho životopis, ale ve francouzštině, italštině, němčině nebo angličtině nic takového neexistuje. Ptal jsem se, proč neexistuje životopis tak velkého muže? Proto jsem se rozhodl, že na základě archívních materiálů ho napíšu sám. Začal jsem se učit česky a od roku 1990 jsem strávil dva roky na Palackého univerzitě v Olomouci a pak tři roky v Praze. Téměř polovinu polistopadových let jsem strávil v České republice bádáním o Masarykovi.

Co říkáte Čapkovým Hovorům s TGM?

Čapkova kniha má blíže k autobiografii, protože Masaryk každý řádek četl a opravoval. Já jsem se snažil napsat vědecký životopis, tedy i kritický. Ukazuji, kde byly Masarykovy mezery a chyby, což samozřejmě v žádné autobiografii nenajdete.

Hlavně v německy psaných studiích se objevují spekulace o pravém otci TGM. K čemu jste dospěl?

Spekulace o jeho židovském původu jsou nesmysly, což se snažím doložit. Celý problém kolem Masarykova narození ale není biologický, nýbrž politický. Odkud přichází informace o Masarykově židovství? Ze dvou zdrojů: z katolických, poté, co vyhrál spor se 308 katechety, když dokázal, že zná bibli lépe než oni. Druhým zdrojem byli nacisté a později i sudetoněmečtí autoři, kteří tyto informace zveřejňovali, aby v očích některých lidí zničili postavu Masaryka, na niž mohli a mohou být Češi právem pyšní.

Ve vaší přednášce ve Francouzském institutu jste polemizoval s tezí, která se objevuje rovněž v německých a rakouských slovnících, že Masaryk byl český nacionalista. Kde se toto hodnocení vzalo?

Němci, a hlavně Rakušané byli nespokojeni s pádem Rakouska-Uherska a potřebovali najít vysvětlení mimo sebe a svou politiku.Velice pohodlné je říct, že rozpad monarchie byl komplot někoho jiného, například TGM. Je to alibi pro vlastní politické chyby. Mám opačnou hypotézu než oni: Masaryk byl možná jeden z posledních, který se pokoušel zachránit Rakousko-Uhersko.V létě 1912-1913 cestoval po Balkáně, aby zastavil válku, ale bohužel ve Vídni byli politici, kteří si válku přáli.V předvečer první světové války trávil dovolenou v Berlíně, kde zřejmě pochopil, že Německo a Rakousko-Uhersko páchá svou touhou jít do války sebevraždu a nezaslouží si dále žít. Proto také šel do zahraničního odboje.

Nejvíce překvapivá je první část vaší knihy o kontaktech TGM s politikem a také občasným atentátníkem Borisem Savinkovem, u něhož si objednal atentát na Lenina. Jak to bylo?

Musíte si dobře uvědomit kontext celé akce. Probíhala první světová válka, v níž žili a umírali lidé. V té době napsal Masaryk knihu Nová Evropa, kterou věnoval legionářům, kteří bojovali a umírali za budoucí samostatnost Československa.Tento jeho cíl byl najednou ohrožen a on nezůstal intelektuálem, ale stal se z něj velký politik, který nemůže nechat stranou i likvidaci svého nepřítele.

Proč měl zájem na likvidaci Lenina?

V té době Lenin jednal s německou vládou o tzv. brestlitevském míru, v jehož důsledku se mohla německá vojska stáhnout z východní fronty na západní. Masaryk měl strach, že se tím válka buď prodlouží, nebo se Spojenci a Němci nějak dohodnou na separátním míru a zachování Rakouska-Uherska. Znamenalo by to, že všechny legionářské a jiné oběti za československou samostatnost byly marné. Masaryk se proto rozhodl použít extrémní prostředek a dal Savinkovovi dvě stě tisíc rublů.

Šest měsíců potom vystřelila eserka Fanny Kaplanová na Lenina. Našel jste souvislost Kaplanové a Savinkova?

Tam je přímá souvislost, protože střílela z browningu, který jí dal Savinkov osobně. Navíc byla z jeho politické skupiny. Při atentátu byl Lenin pouze zraněn, ale jeho organismus se od této doby nikdy řádně nezotavil. Bohužel čeští masarykologové tato fakta přecházejí, ale já nevím proč. Masarykova síla přece byla v tom, že byl schopen jednat a nebyl politicky naivní. Být ve válce není žádná legrace.

Z čeho jste při hodnocení této události vycházel?

Z rukopisného dokumentu psaného Masarykem, který je záznamem o setkání se Savinkovem. Mimo jiné se zde uvádí, že Savinkov se už za carského režimu podílel na zavraždění syna cara Alexandra II. a atentátu na ministra vnitra Plehveho. Tento dokument je k dispozici v pražském Masarykově ústavu.

Jak Savinkov skončil?

V roce 1918 uprchl do Prahy a později do Paříže, kde se stal agentem britské tajné služby. V létě 1924 se tajně vrátil do Sovětského svazu, ale byl zatčen a odsouzen k trestu smrti. Záhy ale začal spolupracovat s bolševiky, stal se z něj prominentní vězeň, kterého mohla v moskevské Lubjance navštěvovat i jeho sekretářka. Zemřel pak za podivných okolností v roce 1925. Podle oficiální verze skočil z okna.

Ve vaší knize je zmínka o tom, že během první světové války se někdo pro změnu dvakrát pokoušel otrávit Masaryka.

Bylo to v Londýně, když mu někdo dal jed do košile. On se začal cítit strašně špatně, ale nakonec to přežil. Hypotézu o otravě mu řekli jeho lékaři. Pravděpodobně šlo o německé nebo rakouské agenty. Opět vidíte, jaké jsou prostředky války.

Ve své knize uvádíte, že Československo bylo jednou z mála evropských zemí, kde byla komunistická strana povolena, a to na Masarykův pokyn. Proč?

Masaryk neměl moc rád mimořádné prostředky a myslel si, že demokracie nemůže být částečná. Říkal, že je lepší mít komunisty v poslanecké sněmovně, kde mluví a mluví, než v ilegalitě. Chtěl měnit lidi v diskusi, a tím je oslabit.

Nevedlo to ale k masovému rozšíření komunismu v českých zemích?

Česko-německá historička Eva Hahnová tvrdí, že Masaryk tím otevřel dveře komunistům, ale to je nesmysl. Rozhodně nemůžete dávat do souvislosti rozšíření komunismu za první republiky a komunistický převrat v únoru 1948. Mezi tím byla druhá světová válka, která měla mnohokrát větší vliv na poválečný vývoj. Myslíte si snad, že v Polsku, Maďarsku nebo Rumunsku, kde byly komunistické strany zakázány, bylo po válce méně komunistů?

V roce 1918 stál TGM u zrodu Československa, které už neexistuje. Byl tento projekt životaschopný?

Systém měl potenciál pro další vývoj. Ve své knize ale uvádím, že Masaryk dostal v roce 1928 od anglického přítele a historika SetonaWatsona dopis, kde mu píše, že nyní je čas, aby dal větší autonomii Slovákům. V té době byl Masaryk velmi populární a nevím, proč se tak nerozhodl. To byl velký omyl. Pravdou ale je, že Československu chybělo těch padesát let nepřerušovaného vývoje, jak o tom mluvil sám Masaryk.


ALAIN SOUBIGOU (39) je řádným profesorem na Sorbonně, prestižní univerzitě v Paříži. Na katedře založené historikem Ernestem Denisem přednáší dějiny střední Evropy. Podklady ke knize Tomáš Garrigue Masaryk (Paseka, 2004) shromažďoval deset let, z nichž pět strávil v českých archívech. Do francouzštiny přeložil Masarykovu knihu Nová Evropa.

MILAN JAROŠ, REFLEX

obsah | svět - svet