Unii hrozí rozštěpení, Česko si prý polepšilo

Bruselský summit ztroskotal, Evropská unie zůstane zatím bez společné ústavy. Pro Česko se tím však nic nemění, do unie vstoupí 1. května, přesně podle plánu.

Původně měli jednat až do neděle. Nakonec si evropští státníci sbalili kufry a rozjeli se z Bruselu do svých domovů už v sobotu krátce po poledni.

"Je to tak lepší, než kdybychom pod tlakem ve čtyři hodiny ráno složitě přijímali špatnou dohodu. O nic nejde, jednání budou pokračovat," uklidňuje český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Zdánlivě se pro unii skutečně nic nemění, fungovat může i nadále bez ústavy. Jenomže někteří evropští politici spor vyhrotili natolik, že se začalo hovořit o možném rozštěpení unie na dvě skupiny: na tu, která bude rozhodovat, a na tu druhou, která nebude mít moc.

Špidla: Česko si polepšilo

Jasno bylo v sobotu krátce před polednem: tou dobou totiž jednání jako první opustil revolučně naladěný polský premiér Leszek Miller. Italský premiér Silvio Berlusconi pak oznámil, co už všem došlo: "Nemůžeme se dohodnout."

Miller, stejně jako jeho španělský kolega, odmítl přistoupit na to, že by Polsko přišlo o část svého vlivu kvůli novému systému hlasování výhodnému pro velké státy, jako jsou Německo a Francie. Návrh se ostatně nelíbil žádné z menších zemí včetně Česka.

Právě česká delegace si v Bruselu počínala nadmíru čile. Premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda se během pátku a sobotního dopoledne sešli mezi čtyřma očima s řadou evropských státníků. "Co do počtu absolvovaných dvoustranných schůzek jsme se umístili na předních místech. Pokud jde o vliv v unii, Česko si díky bruselskému summitu rozhodně polepšilo. Jednoduše řečeno: neodehrálo se nic, co by s námi nebylo konzultováno," pochvaluje si Špidla.

Vznikne nová supervelmoc?

Česko bude přitom větší vliv potřebovat. Kvůli krachu jednání o ústavě se totiž nad unií vznáší přízrak rozkolu. A to na "tvrdé jádro", tedy skupinu zemí, která bude pokračovat v urychlené integraci a vytvoří tak novou mocnost v Evropě, a ten "zbytek", tedy státy, které postupně ztratí vliv a stanou se jen satelity nové mocnosti. A Česko by se podle premiéra Špidly v takovém případě rádo přiřadilo vedle Německa a Francie právě k tomu "tvrdému jádru", které bude mít skutečnou moc.

O vzniku nové velmoci se začalo šuškat hned v sobotu odpoledne, kdy už bylo jasné, že jednání zkrachovalo. Francouzský prezident Jacques Chirac řekl, že by mohla vzniknout "průkopnická skupina zemí", která by urychleně propojila své aktivity v oblastech, jako je obrana, vnitřní bezpečnost a spravedlnost.

---

Špidla: Musíme zůstat v tvrdém jádru unie

Neúspěch jednání o evropské ústavní smlouvě přinese podle premiéra Vladimíra Špidly unii jen problémy. Pokud se pak část unie rozhodne pro rychlejší integraci, musí být Česko při tom, míní premiér.

Pocítí obyvatelé Česka přímo důsledky krachu jednání?

Přímé důsledky nebudou v zásadě žádné, protože naše přistoupení k unii je založeno na smlouvě z Nice, a ta platí. Čili to proběhne naprosto hladce: 1. května 2004 vstoupíme do Evropské unie a staneme se jejími plnoprávnými členy.

Jenže příští členové unie měli právě na tomto summitu, který skončil nedohodou, poprvé právo veta. Nemůže se to negativně podepsat na budoucí spolupráci v EU?

Nemůže. Neúspěch této konference ukazuje velkou sílu, kterou Evropa má. Myslím, že se ještě nikdy v dějinách nestalo, aby země, které zatím nejsou členy klubu, mohly zásadně ovlivnit politiku a základní dokument, který se teprve chystá. To zaprvé. A pak: odmítnutí šlo napříč jednotlivými státy. Mezi odpůrci ústavní smlouvy bylo vedle Polska i Španělsko. Některé návrhy však nebyly přijatelné pro Německo a Francii.

Řekl jste, že neúspěch jednání o ústavě přinese problémy - přinese je i nám? A jaké?

Sociální problémy pro nás nenastanou. Ale jisté následky to mít bude pro všechny, a tedy i pro nás. Cílem ústavní smlouvy bylo, aby Evropa zůstala stejně akceschopná v pětadvaceti státech, jako byla v patnácti. To zlepšení, ta modernizace nenastala. Myslím, že většina jednání, která se v budoucnu povedou, budou ještě těžkopádnější a bude se hůř docházet k rozhodnutí. To je nevýhodné.

Ústava sice zatím neuspěla, ale přesto: co mohla přinést naší zemi?

Přinesla by větší kontrolu národních parlamentů nad rozhodnutími unie. To jsem považoval v zásadě za nejdůležitější. Znamená to, že unie by se více zdemokratizovala. Věci by se také daly rozhodovat rychleji a účinněji.

Francouzi i Němci začínají nyní mluvit o vytvoření takzvaného "tvrdého jádra" z části zemí unie. Kdyby vzniklo, má Česko usilovat o účast v něm?

Ano. Česko musí vyvinout značné úsilí, aby zůstala Evropa jednotná. Ale pokud se unie rozdělí a objeví se to rychle se integrující jádro, pak je v zájmu České republiky, aby se té věci zúčastnila.

Dá se to v naší politice prosadit?

Myslím, že ano - že je to tak zřejmé a důležité, že se o tom dá vést dobrá politická diskuse, a dá se to prosadit.