V Čečensku unesli pracovníka české nadace

Neznámí ozbrojenci unesli v Čečensku pracovníka humanitární organizace Člověk v tísni. Ibragim Zjazikov, manžel novinářky Petry Procházkové, zmizel za nejasných okolností 26. února. Jeho spolupracovníci předpokládají, že byl přepaden v autě na předměstí Grozného, čečenské metropole, a poté odvlečen na neznámé místo. Od té doby o něm nejsou žádné zprávy. Zatím není jasné, kdo by mohl za únosem stát, a představitelé české organizace nechtějí spekulovat o možných důvodech únosu. V Čečensku jsou však velmi běžné únosy pro výkupné.

"Je to mimořádně vážná situace," uvedl včera Petr Kostohryz, vedoucí severokavkazské pobočky společnosti, sídlící v sousedním Ingušsku. V telefonickém rozhovoru dodal, že nikdo z únosců zatím organizaci nekontaktoval. "Nejspíš se nám ani neozvou. Jeho rodina nás požádala, abychom se drželi stranou, že to je jejich záležitost." Zjazikov byl veden jako pracovník čečenských bezpečnostních struktur, české organizaci pomáhal při ochraně konvojů a osob.

"Nevíme nic, můžeme jen doufat, že vše dobře dopadne," uvedla jeho manželka, novinářka Petra Procházková, která s ním před časem v Grozném vybudovala dětský domov.

Společnost Člověk v tísni má zkušenosti z práce v mnoha zemích světa, od Kosova po Afghánistán, dosud nikdy však nebyl žádný z jejích spolupracovníků unesen. "Byl to pro nás šok, nemáme žádné tušení, kdo za tím stojí," řekl včera Šimon Pánek, člen úzkého vedení organizace. "Sami nemůžeme skoro nic dělat. Do vyšetřování se zapojil čečenský bezpečnostní aparát, pevně věříme, že bude pátrání úspěšné."

Zjazikov zmizel při cestě z Grozného do Nazraně v sousedním Ingušsku. Jeho auto bylo po čtyřech dnech objeveno na předměstí čečenské metropole a z toho úřady usuzují, že byl unesen právě tam. Očití svědkové však chybějí a žádnou stopu se dosud nepodařilo objevit. Organizace zatím neuvažuje o zastavení svého působení v Čečensku. "Naše bezpečnostní opatření jsou již tak nesmírně přísná," uvedl včera Petr Kostohryz, vedoucí kanceláře v sousedním Ingušsku. "Připomnělo nám to, že rizika není možné podceňovat."

Únosy patří k největším problémům Čečenska i ostatních oblastí severního Kavkazu. Po několik let bylo zejména Čečensko zónou, v níž cizincům hrozilo obrovské nebezpečí. Unesení jsou většinou drženi v podzemních skrýších, kde je pro bezpečnostní síly téměř nemožné je objevit. Délka zajetí může jít do měsíců. V poslední době se situace poněkud zlepšila, ale rizika jsou stále velká.

Únoscům jde většinou o výkupné

V sousedním Dagestánu byl například loni unesen nizozemský pracovník organizace Lékaři bez hranic a dosud se nepodařilo dosáhnout jeho propuštění. Dobře organizované a téměř nepolapitelné gangy za občany západních zemí požadují výkupné v řádech statisíců dolarů. Placení výkupného je ovšem dvousečné - je signálem únoscům, že jejich čin se vyplácí. Některé únosy mohou mít i jiný motiv, například vyvíjení politického tlaku, jindy chtějí únosci osobu vyměnit za někoho jiného, například za trestance či bojovníka zajatého při válečné operaci.

Pracovníci Společnosti Člověk v tísni včera nechtěli spekulovat, jaké motivy mohou stát za únosem. Z analýzy podobných případů v minulosti však vyplývá, že v tomto případě může být výkupné pravděpodobným motivem. Ač si v minulých letech publicitu získaly hlavně případy zajatých cizinců, unášeni jsou často i místní občané. Ibragim Zjazikov patří k poměrně vlivné rodině v Čečensku a Ingušsku, je dokonce vzdáleně příbuzný s ingušským prezidentem Muratem Zjazikovem, a je tedy možné, že únosci doufají ve vysoké výkupné.

JAN RYBÁŘ, MF DNES

obsah | svět - svet