Zahraniční výbor Evropského parlamentu odsouhlasil rozšíření o Česko i Slovensko

Zahraniční výbor Evropského parlamentu dnes naprostou většinou schválil rozšíření Evropské unie na východ a do Středomoří. Pro přijetí České republiky se vyslovilo 54 poslanců, dva byli proti němu, jeden se zdržel. Proti byl vedle levicového Řeka Efstratiose Korakase také šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt.

"Evropský parlament vítá historické rozhodnutí Evropské rady z Kodaně uzavřít přístupová jednání s deseti kandidátskými zeměmi, což těmto státům dovolí stát se členy Evropské unie 1. května 2004," tvrdí zpráva, pro kterou hlasovalo 55 poslanců, dva byli proti a jeden se zdržel.

Ve zprávě se nakonec neobjeví politování, že Praha ignoruje výzvy EP a nezalitovala excesů při poválečném odsunu Němců z Československa. Onen tolik žádaný krok nakonec podle poslanců EP učinil nový český prezident Václav Klaus. Minulý pátek v projevu k výročí zahájení nacistické okupace řekl, že i tyto činy jsou z dnešního hlediska nepřijatelné.

Rezoluce o Česku prošla s výjimkami

Ke zprávě se ale schvalovaly i rezoluce o jednotlivých zemích a doprovodná rezoluce o Česku stále vyzývá Prahu k odsouzení amnestijního zákona z roku 1946. Tento zákon umožnil ponechat bez trestu zločiny divokého odsunu a podle právníků nemá jeho existence v moderním právu opodstatnění. "Česká republika by měla formálně uznat tuto nespravedlnost," tvrdí rezoluce, podle níž právo EU pomůže v Česku posílit ochranu menšin a respekt pro lidská práva.

Nejhůře dopadlo Polsko

Výbor EP hlasoval nejen o rozšíření EU, ale postupně o vstupu jednotlivých zemí. Pro české přijetí se vyslovilo 54 poslanců, dva byli proti němu, jeden se zdržel. Vedle levicového Řeka Efstratiose Korakase nepodpořil český vstup německý křesťanský demokrat a šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt.

Stále mu chybí smířlivé gesto z Prahy. "Jasně jsme sdělili české straně naše očekávání, ale nenastal žádný vývoj," objasnil Posselt svůj postoj. Korakas hlasoval proti vstupu všech zemí až na Kypr.

Pro slovenský vstup bylo 56 zákonodárců, jeden proti a dva se zdrželi. Relativně nejhoršího výsledku dosáhlo Polsko, pro jeho vstup bylo 53 europoslanců, proti byli čtyři.

V debatě po hlasování se objevily i výtky kandidátům. Někteří europoslanci jim vyčítali proamerický postoj v irácké krizi. Kritika postihla zvláště Polsko. "Mám dojem, že polská vláda by se radši stala dalším státem USA než Evropské unie," podotkl řecký levicový europoslanec Alexandros Alavanos.

Plénum Evropského parlamentu má o rozšíření EU na východ a do Středomoří hlasovat 9. dubna.

(r)

obsah | svět - svet